Stresové skóre

Score of your Stress – Stresové skóre
stresove-skore

Je určeno po analýze všech stresových faktorů. Čím vyšší hodnota (blížící se 100), tím je organismus více stresován. Naopak čím nižší hodnota, tím je hladina stresu nižší, což je pro organismus výhodnější.

Co je to stres?

Stres je odpověď našeho těla na zvýšenou zátěž.

Ta může být fyzická (nemoc, tělesná námaha až vyčerpání, úraz) či psychická (zvýšené emoce, učení) a sociální (problémy v práci, v rodině, partnerském životě a v mezilidských vztazích všeobecně).

Stres je od počátku lidstva prostředkem k přežití. Připravuje člověka na „boj či útěk“ . Aktivuje tedy svaly nutné pro obrannou reakci, začne k nim dopravovat více živin větším množstvím krve. Tím pádem se odkrví vnitřní orgány i kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj či útěk. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný, proto mobilizuje zásoby energie (po vyčerpání krevního cukru a glykogenu dochází též k odbourávání svaloviny za účelem zisku energie). Navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny (chybí dostatek krve v zažívacím traktu, protože je nyní soustřeďována do svalů). Imunita není v té chvíli pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k jejímu poklesu. Navenek při stresu pozorujeme zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce, zrychlený tep, zvýšený tlak, zrychlený dech, pocení, pociťujeme svíravý pocit v odkrvených orgánech apod.

Po zmizení stresového podnětu se tělo postupně vrací do normálního stavu. V menší míře není stres škodlivý, naopak umožňuje adaptaci a zvyšování výkonu, přizpůsobování těžším podmínkám. Tělo se s ním vyrovná. Pokud však stres trvá déle nebo se často opakuje, dochází k vyčerpání adaptačních mechanismů, což má škodlivé důsledky pro tělo i duši. Dochází ke vzniku psychosomatických onemocnění. Psychická zátěž se projeví nemocemi, které s ní zdánlivě nesouvisí.

Důsledkům stresu se lze bránit péčí o duševní a tělesné zdraví, dodržováním zásad zdravého životního stylu.

Byť v dnešní době již mezi sebou ani se zvířaty nebojujeme a nejsme ohrožováni, organismus reaguje na novodobé ohrožení stejnými mechanismy (strach z ponížení, ztráty práce, neúspěchu, odmítnutí, nepochopení…).

Reakce na stres:

  • Poplachová reakce – okamžitá reakce na stres, vyplavení stresových hormonů (uplatňující se hormony: ADH, adrenalin, noradrenalin)
  • Stadium adaptace – organismus nemůže zůstat v prvním stadiu, buď se adaptuje, nebo zajde. Pokud se adaptuje, vzniká nová hladina a organismus pak může obdobný stres tolerovat snáze. (uplatňující se hormony: glukokortikoidy, aldosteron)
  • Stadium vyčerpání adaptačních mechanismů – somatické projevy (vznik onemocnění)

Počáteční příznaky:

  • únava, slabost, celková podrážděnost, časté infekce, nevolnost, někdy zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, poruchy spánku/ nespavost, průjem, zácpa, nervozita, nechutenství, nezájem o sex, zloba, vztek, pesimismus
  • Postupně vzrůstá krevní tlak, hladina cholesterolu, dochází k překyselení žaludku

Důsledky dlouhodobého stresu:

  • Deprese
  • Kuřáctví, alkoholismus, toxikomanie
  • Žaludeční vředy
  • Urychlení aterosklerózy
  • Hypertenze
  • Kardiovaskulární onemocnění, infarkt myokardu
  • Mozková mrtvice
  • Zvýšené riziko vzniku rakoviny

Doporučení:

  • Relaxační techniky: jóga, taj či, meditace, relaxační hudba, dechová cvičení, masáže
  • Jiné pohybové aktivity, pobyt na čerstvém vzduchu, v přírodě
  • Sauna
  • Omezit konzumaci alkoholu, kouření, pravidelně odpočívat
  • Udržovat zdravé rodinné, pracovní, společenské vztahy
  • Doplňky stravy: lecitin, vit. B komplex, vápník, třezalka, kozlík, ženšen